Dýchání podle W. Reicha (neoreicheriánské)

Je to poprvé, co jsem tomu důvěřovala. Vždycky dřív tam u mě byla kontrola. Teď není a může vybublat radost a smích, nic mi nechybí. Bylo mi vlastně dobře i v tom vzteku bez té kontroly. V těle se mohu cítit dobře, i když mi bude špatně. A to je osvobozující. Nemusím se už stresovat, že přijde špatná emoce, když žádná není ani dobrá ani špatná. Dříve mi bylo špatně z toho, že nechci to „špatné“ cítit. Nyní zmizel ten odpor, neodmítám se za to. Je to velký pocit bezpečí, bezpečí sama v sobě. Dřív jsem potřebovala někoho venku, aby mi ho vytvářel. Nejvtipnější je, že se směju celý život, ale takhle jsem se ještě nikdy nesmála. Tohle je ryzí smích.

Romano, moc ti děkuji, že jsi se vydala na ten můj výlet do minulosti se mnou, laskavějšího průvodce jsem nemohla najít. Sama bych se bála. Momentálně se cítím v pohodě, bolesti rukou, kterými trpím, se zdá trochu ustoupily. Tlak v čelistech, který mě vlastně donutil něco se sebou dělat, je menší. Ale hlavně má ,,úžasná“ tchýně, mě už tolik nevytáčí. Při rozhovorech s manželem o ní zůstávám v klidu, ale ne v tom nuceném, prostě tak nějak nad věcí. Nechci dělat ukvapené závěry, cítím se pozitivně, ten tok energie z vesmíru se zesílil. Romano, ještě jednou moc dík. Díky tobě jsem prožila něco naprosto výjimečného.

Metodu jsem absolvovala v době, kdy jsem měla problém s častými extrasystolami (nepříjemné, ale neškodné bušení srdce). Měla jsem subjektivní pocit, že je ve mně nahromaděno mnoho emocí, a i když s nimi pracuji pomocí různých metod, v poslední době se mi nedařilo osvědčenými způsoby „pohnout z místa“. Cítila jsem se, jakoby ty emoce ležely právě v mém srdci, jako by tam byly „natlakované“. Protože racionální alternativní metody s problémem neuměly pohnout, rozhodla jsem se vyzkoušet něco nového, co z procesu čištění starých emocí vynechá slova, ego, rozum, proto mě oslovila možnost práce „přes tělo“. Musím se přiznat, že jsem nevěřila, že se vůbec něco odehraje, v lepším případě jsem si myslela, že „ukápne pár slz“. Co ale nastalo, předčilo moje očekávání. Plakala jsem po celou dobu trvání terapie, do toho se střídavě prolínaly nejrůznější tělesné pocity – tlak, teplo. Ve druhé polovině se mi začaly výrazně třást pokrčené nohy. Romanka mě celou tu dobu podporovala slovem i různými masážemi působila na tělo, aby usnadnila průběh terapie. Dít se mi něco takového o samotě, asi bych byla zmatená a vystrašená, ale vědomí, že se věci dějí přesně tak, jak mají, že je vše v pořádku, že jsem v rukou zkušené terapeutky, pro mě bylo nesmírně uklidňující. Vzpomněla jsem si, že jsem už jednou takový pocit zažila před usnutím, že už jednou se moje tělo nejspíš snažilo samo očistit tím stejným třesením. Já jsem ale tehdy svému tělu naslouchat neuměla a myslela jsem si, že se necítím dobře, vstala jsem z postele a snažila jsem se zaměřit na nějakou činnost, zahřát se.
Po absolvování terapie jsem se cítila velmi lehce, jako bych shodila balvan, který jsem tak dlouho shodit chtěla, a sama si s tím nevěděla rady. Týden po této terapii jsem na jednom kurzu absolvovala intenzivní řízenou meditaci na téma narození/znovuzrození, a tak nedokážu 100%ně přičíst svoje aktuální pocity ani jedné z metod, ale tady je seznam změn, které jsem na sobě od té doby (cca 1,5 měsíce) zpozorovala:
Bezprostředně druhý den po terapii se mi spustila rýma a nachlazení, což je u mě příznak intenzivního čištění. Následovalo postupně zklidnění, snížení psychického i fyzického napětí, vymizení extrasystol, častější dobrá nálada, změna soustředění se ze zdravotních problémů na koníčky a činnosti, menší iritabilita, kvalitnější spánek, zlepšení premenstruačního syndromu, uvolněnější a kreativnější smýšlení, větší naladění na sebe sama a na své tělo, lepší pocit ze sebe sama, větší chuť a inspirace se pouštět do nových věcí. Zároveň jsem znovuobjevila svůj pláč – možná to zní hloupě – jsem vcelku citlivá, ale jen velmi zřídka dokážu plakat. Jako by mně cosi bránilo, dost možná já sama. V posledních týdnech dokážu zase plakat, když mě něco trápí, začala jsem to znovu vnímat jako svoji přirozenost a ohromně se mi vždy uleví.
Chtěla bych za to všechno moc poděkovat, myslím, že jsem našla metodu, která mi „sedne“ nejvíc ze všeho, co jsem dosud měla šanci poznat.